Víte, jak zaměstnanci správně spočítat, na kolik hodin odpočinku má po odpracované době nárok? Změnu aktuálních pravidel nyní chystá novela zákoníku práce. Jak konkrétně zasáhne do počítání povinné doby denního a týdenního odpočinku?
Denní odpočinek jako zákonný termín
Současná právní úprava pojem „denní odpočinek“ nezná. Používá místo něj termín „odpočinek mezi směnami“. Tento stav nyní novela zákoníku práce upravuje a zpřesňuje tak zákonnou terminologii, jelikož rozhodující kritérium pro poskytování daného odpočinku je právě doba 24 hodin po sobě jdoucích. Danou zdánlivě banální změnou se má podle důvodové zprávy zabránit možným dezinterpretacím. Aktuální právní úpravu je totiž de facto možné vyložit tak, že, je-li ve dvou po sobě jdoucích dnech určena pouze práce přesčas a nikoli dvě směny, nemusel by být odpočinek mezi těmito dny vůbec poskytnut.
Odpočinek v týdnu nestačí jen naplánovat
Další výkladové zpřesnění chystá novela také u nepřetržitého odpočinku v týdnu. Zde se má nově vypustit slovní spojení o rozvržení pracovní doby, aby bylo nade vší pochybnost zřejmé, že je tento odpočinek zaměstnanci potřeba nejen naplánovat, ale také skutečně poskytnout. Zaměstnavatel je zaměstnanci povinen poskytnout v týdnu alespoň 35 hodin nepřetržitého odpočinku. Zákon výslovně definuje některé výjimky, za kterých je možné tuto dobu zkrátit. Pro účely výpočtu nepřetržitého odpočinku může týden začínat kterýmkoli dnem, musí však jít vždy o 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů.
Chybovat v počítání doby odpočinku se zásadně nevyplácí. Za přešlapy na úseku povinné doby odpočinku hrozí zaměstnavatelům pokuty ve výši až milionu korun.