Dojde-li k úspěšnému uzavření kolektivní smlouvy, mají její účastníci podle zákoníku práce povinnost seznámit zaměstnance s jejím obsahem, a to nejpozději do 15 dnů od jejího uzavření.

Právní úpravu postupu uzavírání podnikové kolektivní smlouvy nalezneme v zákoně o kolektivním vyjednávání. Pro uzavírání kolektivní smlouvy se nepoužijí obecná ustanovení občanského zákoníku týkající se uzavírání smluv. Výchozím bodem právní úpravy je, že smluvní strany mají povinnost kolektivně vyjednávat, tedy jednat o uzavření kolektivní smlouvy. Zahájení kolektivního vyjednávání Kolektivní vyjednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy jednou ze … Číst více

Kolektivní smlouva je dvoustranné právní jednání, pro které jsou zákonem předepsány specifické podmínky vzniku a platnosti. Současně jde o pramen práva, u nějž posuzujeme účinnost a závaznost. Písemná forma Zákoník práce vyžaduje, aby byla kolektivní smlou­­va uzavřena písemně a podepsána všemi smluvními stranami na téže listině. Nedodržení tohoto pravidla nezpůsobuje neplatnost kolektivní smlouvy, nýbrž její nicotnost (ke kolektivní smlouvě se nepřihlíží). Dodržení tohoto formálního … Číst více

Podnikovou kolektivní smlouvu uzavírá zaměstnavatel a odborová organizace. Žádný jiný subjekt, působící ve smyslu zákoníku práce jako zástupce zaměstnanců, právo kolektivně vyjednávat a uzavřít kolektivní smlouvu nemá. Kdo uzavírá kolektivní smlouvu Kdo je oprávněn za zaměstnavatele v rámci kolektivního vyjednávání jednat a kdo je oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu, vyplývá z obecné úpravy jednání zaměstnavatele (viz kapitolu 1.2.2). Za odborovou organizaci uzavírá kolektivní smlouvu její orgán, který … Číst více

Již ze samotné povahy a smyslu sociálního dialogu vyplývá, že v sobě nese jistý potenciál konfliktu, neboť strany sociálního dialogu v řadě případů vystupují jako představitelé odlišných, resp. zcela protichůdných postojů. Ideální situace nastane, je-li tento střet vyřešen nalezením kompromisu (např. uzavřením kolektivní smlouvy), jenž představuje uspokojivé řešení pro obě zúčastněné strany. Může ovšem dojít k tomu, že souhlasného postoje sociálních partnerů se … Číst více

Rozšiřování závaznosti kolektivních smluv vyššího stupně je institut uplatňovaný ve většině členských států Evropské unie. Jeho smyslem je učinit konkrétní kolektivní smlouvu vyššího stupně závaznou i pro ty zaměstnavatele daného odvětví, pro které nebyla závazná proto, že nejsou členy příslušné organizace zaměstnavatelů, jež kolektivní smlouvu vyššího stupně uzavřela. Cílem tohoto institutu je tedy zejména sjednotit pracovněprávní podmínky v odvětví a odstranit neopodstatněnou … Číst více

Ve srovnání s ostatními evropskými státy má Česká republika v oblasti kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni poměrně značné rezervy, a to nejen z hlediska rozsahu závaznosti, tj. počtu podniků i zaměstnanců, na které se tyto smlouvy vztahují, ale i z hlediska významu těchto kolektivních smluv pro utváření podmínek pracovněprávních vztahů. V řadě evropských zemí se totiž můžeme setkat s tím, že kolektivní smlouvy vyššího stupně významně doplňují, … Číst více

Kolektivní smlouva je zvláštním pracovněprávním institutem. Na jedné straně jde o smlouvu, tedy dvoustranné právní jednání. Současně má ovšem kolektivní smlouva i povahu pramene práva. Z toho důvodu patří kolektivní smlouvy mezi smlouvy normativní. Kolektivní smlouva jako pramen práva Normativní povaha kolektivní smlouvy vyplývá ze skutečnosti, že se tato smlouva vztahuje na blíže neurčený okruh osob (celý kolektiv zaměstnanců zaměstnavatele, jenž … Číst více

Subjekty kolektivní smlouvy vyššího stupně Subjekty kolektivního vyjednávání na odvětvové úrovni, a tedy i smluvními stranami kolektivní smlouvy vyššího stupně bývají zpravidla odborové svazy a organizace zaměstnavatelů. Závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně Kolektivní smlouvy vyššího stupně jsou závazné pro zaměstnavatele, kteří jsou členy organizace zaměstnavatelů, jež uzavřela kolektivní smlouvu vyššího stupně, a pro zaměstnavatele, kteří v době účinnosti kolektivní smlouvy z organizace zaměstnavatelů vystoupili. … Číst více

Vedle kolektivního vyjednávání na podnikové úrovni se v našich podmínkách uplatňuje rovněž vyjednávání na úrovni odvětvové. Na této úrovni dochází k uzavírání kolektivních smluv vyššího stupně. Tyto kolektivní smlouvy představují velmi významný nástroj úpravy pracovněprávních vztahů, neboť mohou podstatným způsobem ovlivňovat hospodářské i sociální podmínky a konkurenceschopnost jednotlivých zaměstnavatelů v rámci příslušného odvětví a konec konců i celého odvětví v rámci mezinárodní hospodářské soutěže. Cíle kolektivního vyjednávání na odvětvové … Číst více