Dříve považováno za benefit, dnes už běžný standard. Řeč je o flexibilní pracovní době, ať už se jedná o práci na tzv. home office, pružnou pracovní dobu nebo plánování směn. Poptávka je veliká a firmy často nedokážou v takovém rozsahu vyjít vstříc. Nesoulad mezi poptávkou a nabídkou narůstá a projevuje se i v náboru především do provozu na směny, kde až 65 % firem hlásí problémy s obsazováním volných pozic.
Jedna z nejběžnějších forem pracovní flexibility je práce na dálku a i přesto, jak je v současnosti tato možnost práce vysoce poptávaná, některé firmy přistoupily k opačnému kroku a home office omezují (v posledním roce takto učinilo téměř 25 % firem). Nejvíce se jednalo o firmy z oblasti obchodu a průmyslu.
Ukazuje se, že zaměstnavatelé, kteří se tomuto trendu budou vyhýbat, se mohou následně potýkat s nedostatkem zájemců. Generace Y a Z totiž flexibilitu v podobě práce z domova řadí na žebříčku rozhodujících faktorů při výběru práce hned na druhé místo. Firmy, které dokážou toto nabídnout, zvyšují své šance při rozhodování uchazeče o zaměstnavateli. Čím více zástupců těchto generací bude na trhu práce, tím silnější bude i význam flexibility.
Flexibilní režim má dle průzkumů spoustu pozitiv. Zaměstnanci jsou méně vystresovaní, spokojenější i produktivnější, firmy vykazují nižší fluktuaci zaměstnanců (někdy až o jednu třetinu).
Nejkomplikovanější oblastí pro možnosti flexibility je zaměstnání ve směnném provozu. Tady se ukazuje největší rozdíl mezi očekáváním zájemců a možnostmi zaměstnavatelů. Možnost ovlivnit plánování směn by mohla tuto skutečnost posunout k lepšímu.