Od 1. dubna tohoto roku je v provozu tzv. Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Toto hlášení mělo nahradit skoro třicet formulářů a přinést tak jednodušší administrativu pro personalisty. Dalším cílem bylo zajistit přehlednější komunikaci mezi státem a firmami. Spuštění programu ovšem zpočátku přineslo spíše chaos a krizový režim.
Očekávaná úleva od náročné administrativy se zatím nedostavila. JMHZ vyžadovalo doplnění spousty informací o zaměstnancích, a to i přesto, že velkou část z těchto informací už stát má (pracovní povolení, kartu povolení k pobytu, druh pobíraného důchodu a jiné). Zaměstnavatel tak přebral objemnou agendu od státu, některým firmám to způsobilo i navýšení nákladů jak časových, tak finančních. JMHZ navíc požaduje některé osobní údaje, které zaměstnanci vnímají jako zásah do soukromí a brání se ochranou osobních údajů. Zaměstnavatelé musí vysvětlovat, proč tyto údaje požadují. Je to vyčerpávající proces.
Ukazuje se, že JMHZ zatím není připraveno na některé celkem běžné situace z praxe, například systém neumožňuje vykázat zápornou hrubou mzdu. Nejen to vidí firmy jako komplikaci, která bude stát personalisty hodiny práce udělat zpětné opravy v systému. Ukazuje se, že existují i mzdové programy, které si s JMHZ neporadily a nedokázaly spustit nainstalovanou aktualizaci. Zaměstnavateli tedy nejde registrovat zaměstnance ani odeslat měsíční hlášení. Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele může být do budoucna přínosem, v tuto chvíli je však třeba dotáhnout vše, co se v reálném provozu ukazuje ještě ne plně funkční.