Zaměstnavatel může za určitých podmínek kontrolovat používání pracovní techniky, například z důvodu bezpečnosti informačních systémů. Taková kontrola však musí mít zákonný důvod a její rozsah nesmí nepřiměřeně zasahovat do soukromí zaměstnanců. Důležitou podmínkou je také to, aby byli zaměstnanci o prováděných kontrolách alespoň v základních parametrech informováni. Skryté plošné sledování proto může představovat problém, zejména pokud zasahuje i do doby mimo pracovní výkon nebo shromažďuje údaje vztahující se ke konkrétním pracovníkům.
Případ ukazuje také na důležitost správného nastavení účelu a rozsahu monitoringu. Pokud chce zaměstnavatel například prověřit bezpečnost pracovních počítačů, měl by být schopen jasně vysvětlit, proč je kontrola potřebná, jaká data se při ní získávají a jak s nimi bude nakládáno. Kontrola by zároveň neměla sloužit k tajnému „nachytávání“ zaměstnanců. Podle odborníků má být smyslem kontroly především předcházení nežádoucímu jednání, nikoli skryté sledování pracovníků.
Důležité je především mít dobře nastavená pravidla monitoringu pracovních zařízení předem a zaměstnance s nimi seznámit. Nestačí pouze technicky zavést nástroj pro sledování aktivity. Nutné je posoudit jeho zákonnost, přiměřenost a dopad na soukromí pracovníků. Právě rozsah monitoringu a nedostatečné informování zaměstnanců mohou být podle článku problematickými místy, na která by si měli zaměstnavatelé dát pozor.