Vláda zvažuje obnovení takzvané karenční doby, během níž by zaměstnanci v prvních dnech pracovní neschopnosti nedostávali náhradu mzdy. Podnětem k úvahám je především rostoucí počet krátkodobých neschopenek, a to navzdory tomu, že zaměstnavatelé stále častěji nabízejí placené sick days. Ministerstvo práce proto připravuje analýzu, která má mimo jiné ukázat, do jaké míry může za nárůstem krátkodobých pracovních neschopností stát zneužívání systému. Pro zaměstnavatele by případné obnovení karenční doby znamenalo snížení nákladů spojených s prvními dny nemoci.
Po zavedení karenční doby v roce 2008 počet krátkodobých pracovních neschopností výrazně klesl, zatímco po jejím zrušení v roce 2019 naopak počet neschopenek vzrostl. Odpůrci karenční doby však upozorňovali na riziko, že zaměstnanci budou nemoc přecházet a chodit do práce i v době, kdy by měli zůstat doma. Pro zaměstnavatele tak případná změna představuje nejen otázku nákladů, ale také možného dopadu na nemocnost a fungování pracovních týmů. O jejím případném zavedení by měla rozhodnout především data, nikoliv pouze domněnky o zneužívání nemocenského systému.