Firmy a personální agentury, které v Česku zaměstnávají Ukrajince s dočasnou ochranou, v posledních týdnech naráží na zásadní problém. Někteří pracovníci ztrácejí právo pobývat a pracovat v ČR, aniž by o tom věděli – a jejich zaměstnavatelé tak mohou neúmyslně porušovat zákon.
Podle ministerstva vnitra žije v Česku téměř 380 tisíc Ukrajinců s dočasnou ochranou. Tito lidé musí, stejně jako ostatní cizinci, hlásit změnu adresy pobytu. Pokud kontrola cizinecké policie nenajde pracovníka na nahlášeném místě, ministerstvo jeho adresu zruší a uvede tzv. adresu Odboru azylové a migrační politiky.
Právě zde nastupuje nenápadná legislativní změna z února 2025. Pokud má Ukrajinec v evidenci tuto „úřední adresu“ a po 90 dnech ji nezmění, automaticky přichází o dočasnou ochranu. Ministerstvo už navíc není povinno cizince o této změně informovat – o zániku statusu se tak lidé často dozvědí až od zdravotní pojišťovny nebo při jednání na úřadě.
„Máme desítky případů, kdy se cizinci o zániku ochrany dozvídají až zpětně,“ upozorňuje Gabriela Hrbáčková, ředitelka personální agentury Hofmann Personal. Pro firmy to znamená reálné riziko nelegálního zaměstnávání, za které hrozí vysoké pokuty.
Ztráta dočasné ochrany má pro zaměstnance vážné následky – okamžitě přicházejí o právo pracovat, o zdravotní pojištění i přístup ke vzdělání. Znovu požádat o ochranu sice mohou, proces ale trvá týdny.
Ministerstvo vnitra tvrdí, že o pravidlech „masivně informuje“ a doporučuje využívat Portál občana pro kontrolu nahlášené adresy a nastavení upozornění. Podle právníků ale změna míří i na tzv. „mrtvé duše“ – cizince, kteří v Česku fakticky nepobývají, ale stále mají platnou ochranu.
Přesto odborníci i zaměstnavatelé volají po změně. „Ideální by bylo sporné ustanovení zrušit, případně zajistit, aby byli cizinci o zrušení adresy informováni,“ říká Hrbáčková. Kriticky se vyjádřil i vedoucí Kanceláře ombudsmana Pavel Pořízek: „Tři roky tu žijete, pracujete, a najednou přijdete o všechno.“
Ani nově zavedená pětiletá víza problém neřeší – na zvláštní dlouhodobý pobyt dosáhnou jen lidé s vysokými příjmy, například matka se dvěma dětmi musí vydělávat alespoň 55 tisíc hrubého měsíčně. To podle firem i neziskovek většina uprchlíků nesplní.