Využívání umělé inteligence v pracovním prostředí přináší zaměstnavatelům nejen nové možnosti, ale také odpovědnost za to, jak jsou AI systémy používány. Zaměstnavatel má podle pravidel AI Act mimo jiné zajistit odpovídající proškolení zaměstnanců a přijmout opatření k bezpečnému používání systémů. U vysoce rizikových systémů, které mohou být využívány například při náboru, hodnocení uchazečů či zaměstnanců nebo při rozhodování o pracovních podmínkách, musí být zajištěn také lidský dohled a kontrola vstupních dat. Před jejich nasazením na pracovišti je navíc nutné informovat dotčené zaměstnance a jejich zástupce.
Pokud při využívání AI vznikne škoda třetí osobě v souvislosti s plněním pracovních úkolů, odpovědnost zpravidla nese zaměstnavatel, a to i v případě, že zaměstnanec porušil stanovený postup. Výjimkou jsou situace, kdy zaměstnanec jedná mimo rámec svých pracovních úkolů nebo AI využívá pro osobní účely. Zaměstnavatel může odpovídat také za škodu způsobenou zaměstnanci, například pokud AI vede k diskriminačnímu nebo nerovnému zacházení či k neoprávněnému nakládání s osobními údaji.
Naopak zaměstnanec může za škodu odpovídat vůči zaměstnavateli, pokud ji zaviněně způsobí porušením pracovních povinností, právních předpisů nebo interních pravidel pro používání AI. Pro zaměstnavatele je proto důležité nejen stanovit jasná pravidla pro využívání umělé inteligence, ale také zaměstnance řádně proškolit a určit, kdo bude nad jejím používáním vykonávat potřebný dohled. Odpovědnost za AI přitom zatím nemá samostatnou komplexní právní úpravu a vychází především z obecných principů občanského a pracovního práva a z pravidel AI Act.