Flexinovela zákoníku práce je na spadnutí a není tak divu, že druhé čtení novely přineslo další novinky. Jak bude vypadat závěrečná podoba novely? A kdy podle očekávání vstoupí novela v platnost?
Zaměstnavatelé by už neměli mít možnost zakazovat svým pracovníkům mluvit o výši jejich odměn. Tento krok, který vyplývá z návrhu novely zákoníku práce, známé jako flexinovela, by měl zamezit právním nejasnostem, které v současnosti vedou k soudním sporům mezi firmami a zaměstnanci. Změna zákona je součástí širšího úsilí o zajištění transparentnosti v oblasti odměňování a rovnosti platů, zejména mezi muži a ženami.
V současnosti se pracovníci často setkávají s klauzulí o mlčenlivosti týkající se jejich platů, kterou jim zaměstnavatelé ukládají ve smlouvách. Tento postup se však dostal do právní nejistoty, protože žádný zákon takovou povinnost explicitně nezakazuje. Na jedné straně totiž platí, že zaměstnanci mají právo se svobodně vyjadřovat, na straně druhé mohou firmy chránit své know-how, což by mohlo být použito jako argument proti sdílení mzdových informací. Podle odborníka na pracovní právo Ondřeje Preusse se jedná o komplikovanou otázku, která ovlivňuje nejen právo na svobodu projevu, ale i možnosti zaměstnanců identifikovat případnou platovou diskriminaci.
Transparentnost a rovnost platů
Nový návrh vychází z potřeby zajištění rovnosti v odměňování, což je téma, které je kladeno na první místo v souvislosti s implementací evropské směrnice o rovnosti platů. Ta se zaměřuje na zajištění rovného odměňování mužů a žen na stejných pracovních pozicích a měla by být v Česku přijata do konce příštího roku. Pokud nový zákon projde, bude mít zaměstnavatel povinnost umožnit svým pracovníkům svobodně hovořit o výši odměn. Pokud tento požadavek poruší, mohou firmy čelit sankcím, které mohou dosahovat až 400 tisíc korun. K tomu by měl přispět i vyšší tlak ze strany odborů, které se s podobnými problémy setkávají na úrovni vnitřních předpisů firem.
Sankce za mlčenlivost
V současnosti inspektorát práce považuje klauzule o mlčenlivosti za diskriminační, což se projevilo v kontrolách, kdy bylo v roce 2023 odhaleno 55 takových případů. Tento počet vzrostl v roce 2024 o dalších deset případů, ale i přesto inspektorát neměl právní nástroj k udělování sankcí. Nově bude možné pokutovat zaměstnavatele až do výše 400 tisíc korun, což by mělo přispět k efektivnímu prosazování transparentnosti v oblasti platů.
Změna v pravidlech pro ošetřovné
Další významnou změnou, kterou flexinovela přináší, je úprava pravidel pro dlouhodobé ošetřovné. V současnosti musí pracovník při péči o dlouhodobě nemocného příbuzného získat souhlas zaměstnavatele. Ten však může souhlas zamítnout, pokud existují „vážné provozní důvody“. Tato podmínka bude nyní zrušena, což znamená, že zaměstnavatel bude muset v těchto případech souhlasit automaticky. Změna má za cíl eliminovat nespravedlnost, která nastává, když zaměstnanec není schopen čerpat ošetřovné kvůli odmítnutí zaměstnavatele.
Tento krok souvisí s širšími změnami ve firemních politikách a s podporou zdraví zaměstnanců. Kromě toho flexinovela zavádí i možnosti pro firmy vytvářet programy na podporu zdraví zaměstnanců, které mohou být daňově uznatelné.
Aktuálně prochází flexinovela druhým čtením v poslanecké sněmovně. Předpokládaná účinnost novely je 1. 4. 2025. Jak se bude konečná podoba novely vyvíjet pro vás budeme i nadále sledovat.