Dočasné přidělení zaměstnance agenturou k uživateli

Když agentura práce přiděluje svého zaměstnance k výkonu práce u uživatele, jde o formu zprostředkování zaměstnání a současně také o výkon závislé práce, tedy o pracovněprávní vztah, nazývaný jako agenturní zaměstnávání. Trojstranný právní vztah Agenturní zaměstnávání je charakterizováno tím, že zde vystupují tři hlavní subjekty, tedy zaměstnanec, agentura práce (zaměstnavatel) a uživatel. Dochází tedy ke vzniku trojstranného právního vztahu. Jednu stranu vztahu vznikajícího v rámci agenturního … Číst více

Agentura práce

Právní úprava agentur práce Agenturou práce je fyzická nebo právnická osoba, která získala od Generálního ředitelství Úřadu práce povolení k příslušné formě zprostředkování zaměstnání. Úprava právního postavení agentur práce a procesu povolování zprostředkování zaměstnání je obsažena zejména v ust. § 58 a násl. zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Pokud jde o dočasné přidělení zaměstnance k uživateli, to je materiálně upraveno zejména v ust. § 307–309 zákoníku práce (viz … Číst více

Sdílené pracovní místo

Sdíleným pracovním místem, které se objevilo v zákoníku práce (ZP) k 1. 1. 2021, se rozumí jedna pracovní pozice – s jedním druhem práce a pracovní náplní, s jednou rozvrhovanou a sledovanou týdenní pracovní dobou atd., na níž však nevykonává práci pouze jeden zaměstnanec, ale společně nejméně 2 zaměstnanci. Všichni zaměstnanci na sdíleném pracovním místě musí mít se zaměstnavatelem sjednán stejný druh práce a kratší pracovní dobu, která dohromady … Číst více

Agenturní zaměstnávání

Agenturní zaměstnávání je specifickou formou výkonu závislé práce. Osoba, pro kterou je vykonávána práce zaměstnance a která disponuje jeho pracovní silou, totiž v tomto vztahu nevystupuje v právním postavení zaměstnavatele, nýbrž jako uživatel. Zaměstnavatelem je naopak fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení ke zprostředkování zaměstnání, tedy agentura práce, pro niž nicméně zaměstnanec fakticky nevykonává práci, neboť agentura jej k výkonu práce dočasně přiděluje k uživateli. … Číst více

Odlišnosti mezi pracovním poměrem a pracovněprávními vztahy založenými dohodami

Pracovněprávní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohodou o pracovní činnosti a dohodou o provedení práce, se vyznačují větší mírou flexibility a volnějšími právními vazbami mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem než pracovní poměr. Vychází to již z jejich doplňkové povahy, vyjádřené obecnou deklarací zákonodárce, podle níž má zaměstnavatel zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Méně právně svázané dohody … Číst více

Dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ) je právním jednáním, kterým lze vedle pracovní smlouvy a dohody o provedení práce (DPP) založit základní pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, v němž je vykonávaná závislá práce upravena normami zákoníku práce. Uzavření dohody o pracovní činnosti přichází do úvahy zejména tam, kde není účelné ani hospodárné uzavírat pracovní smlouvu a zakládat pracovní poměr – tedy tam, kde plánované časové, ekonomické … Číst více

Dohoda o provedení práce

Právní úprava dohody o provedení práce (DPP) v zákoníku práce (ZP) je celkem strohá. Zaměřuje se zejména na omezení rozsahu práce, který může být na základě této dohody či více dohod u jednoho zaměstnavatele vykonán (300 hodin v rámci kalendářního roku), a dále na vymezení dvou povinných obsahových náležitostí dohody, tedy sjednaných prací a doby, na kterou … Číst více

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Základními pracovněprávními vztahy, v nichž může zaměstnanec v souladu s právní úpravou vykonávat závislou práci, jsou kromě pracovního poměru také vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zákoník práce (ZP) upravuje dva typy řečených dohod, a to dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Rozdílnost obou typů je z pohledu relace mezi … Číst více

Práce na dálku a její právní úprava

Spolu s rozvojem technologií umožňujících organizaci pracovního procesu bez nutné vazby na konkrétní prostor zaměstnavatele a v něm umístněné vybavení dochází také ke stále častějšímu uplatňování atypické formy zaměstnání v podobě práce na dálku. Tento způsob organizace práce, k jehož prosazení jako vcelku obvyklého a běžného nástroje notně „napomohla“ také pandemie nemoci COVID-19, umožňuje zpravidla lepší sladění pracovního a … Číst více

Atypické formy zaměstnání

Za atypické formy zaměstnání se z obecného pohledu považují pracovněprávní vztahy: založené jinak než pracovní smlouvou (dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr), uzavřené na dobu určitou (k pracovnímu poměru na dobu určitou viz kapitolu 2.1.2.4), kdy dochází k výkonu práce po jinou než stanovenou týdenní pracovní dobu (k práci po kratší pracovní dobu viz kapitolu 7.2.2), kdy si zaměstnanec sám rozvrhuje pracovní dobu na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele, kdy zaměstnanec vykonává … Číst více

Vyžádat vzor mohou pouze předplatitelé. Pokud už předplatitelem jste, prosíme, přihlaste se.

Už v pondělí máte k dispozici další webinář ZDARMA! Více informací zde.

Dotazy v poradně mohou pokládat pouze předplatitelé. Pokud už předplatitelem jste, prosíme, přihlaste se.