Poslanecká sněmovna minulý týden schválila návrh zákona, který zapracovává evropskou směrnici o ochraně oznamovatelů. Dalším krokem je posouzení návrhu zákona v Senátu. Jedná se tak konečně o zásadní posun na cestě ke schválení právní úpravy tzv. whistleblowingu. Kvůli otálení se začleněním evropské směrnice, která platí již od října roku 2019, míří na Česko žaloba podaná Evropskou komisí.
Ochrana anonymů nakonec neprošla
Podle aktuální podoby zákona se bude ochrana oznamovatelů vztahovat nejen na oznamování trestných činů, ale také závažných přestupků. Největší debatu vyvolala v Poslanecké sněmovně otázka, zda pod ochranu nového zákona zahrnout také anonymní oznamovatele. Zatímco ze strany odpůrců zaznívaly výrazy jako „bonzáctví“ a „udavačství,“ jiní poslanci naopak varovali, že bez ochrany anonymů nebude zákon plně funkční. Dolní komora nakonec poslanecký návrh na ochranu anonymních oznamovatelů odmítla. Zákon by se však v podobě, v jaké putuje do Senátu, měl podle vládního plánu vztahovat nejen na samotné oznamovatele, ale i na jejich osoby blízké a na ty, kdo se podíleli na přípravě oznámení.
Za odvetná opatření až milionová pokuta
Návrh zákona stanovuje pokuty v řádech desetitisíců i statisíců. Za vědomě nepravdivé oznámení hrozí tomu, kdo jej učinil, postih až 50 000 Kč. Za odvetná opatření vůči oznamovateli se pokuta může vyšplhat dokonce až k milionu korun. Zákon si klade za cíl chránit oznamovatele před zásahy do jejich práv na ochranu osobnosti. V praxi lze za takové zásahy nejčastěji považovat propuštění, snížení mzdy či uložení kárného opatření zaměstnavatelem.
Schválením návrhu zákona v Poslanecké sněmovně se Česká republika k přijetí očekávané právní úpravy významně přiblížila, více jak roční prodlení však již dohnat nemůže. Lhůta pro implementaci evropské směrnice stanovená Evropskou unií uplynula již předloni v prosinci. Česko tak bude muset za svou nečinnost čelit žalobě před Soudním dvorem EU. A již nyní je jisté, že se nevyhne pokutě. V jaké bude výši, však zatím není zřejmé.