V rámci připravované novely zákona o zaměstnanosti mělo dojít také k zásadní změně současné definice nelegální práce. Po kritice nové navrhované úpravy však byla tato změna z připravované novely vypuštěna. Čeho chtěly úřady novou definicí docílit? A jaké výhrady zněly na straně odpůrců?
Dlouhodobý charakter neměl hrát roli
Ministerstvo práce a sociálních věcí nakonec upustilo od nové definice nelegální práce, která měla usnadnit inspekci práce postihování švarcsystému. Podle původního návrhu nemělo být pro posouzení, zda se jedná o nelegální práci, nově rozhodné, zda má daný vztah dlouhodobý charakter. MPSV tak chtěla usnadnit práci kontrolním orgánům, pro které bývá prokázání prvku dlouhodobosti v praxi velmi obtížné.
Příliš široká definice
Návrh MPSV sklidil kritiku ze strany Legislativní rady vlády, která je poradním orgánem vlády v otázce přijímání zákonů. Rada namítala, že by uvedená změna příliš rozšířila okruh činností, které lze trestat jako švarcsystém. Docházelo by tak k postihování činností, které v současnosti zakázané vůbec nejsou a ani být nemají. Problematický byl také cíl připravované změny. Legislativní rada vlády zdůraznila, že důvodem změny právní úpravy nemůže být snaha úřadů zvýhodnit si svou pozici v rámci dokazování.
I přes to, že navrhovaná změna definice nelegální práce nakonec neprošla, hodlá inspekce práce nadále pokračovat v přísném trestání švarcsystému. Zaměstnavatelům tak za porušení zákazu nelegálního zaměstnávání hrozí pokuty do výše až 10 milionů korun.