Rozvrhování pracovní doby zaměstnancem

V polovině roku 2024 byla přijata tzv. transpoziční novela zákoníku práce, provedená zákonem č. 230/2024 Sb. Ve většině svých ustanovení nabyla tato novela účinnosti k 1. 8. 2024, byť v některých oblastech vzhledem k přechodným ustanovením s praktickým použitím až do konce roku 2024, resp. do konce r. 2025, a v části je účinnost stanovena od 1. 1. 2025. Přijatá novela přinesla několik významných … Číst více

Jak správně upravit mlčenlivost zaměstnanců

V rámci pracovněprávních vztahů v praxi často dělá problémy povinnost mlčenlivosti zaměstnanců. Právní úprava této otázky není řešena komplexně, což působí obtíže a vyvolává ne­jasnosti. V této kapitole tak shrneme jednotlivé právní aspekty, které se k této problematice vážou, a poradíme, jak mlčenlivost zaměstnanců správně upravit. Zákonná úprava Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, dále jen „zákoník práce“) ukládá … Číst více

Vedení osobního spisu zaměstnance

Osobní spis představuje nástroj, jehož prostřed­nictvím zaměstnavatel shromažďuje a uchovává důležité údaje nezbytné pro vznik a trvání pra­covního poměru, jakož i pro plnění povinností souvisejících s vedením personální agendy. Právo vést osobní spis Zaměstnavatelé mají podle zákoníku práce právo vést osobní spisy svých zaměstnanců v pracovním poměru i těch pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Vedení osobního spisu zaměstnanců není zaměstnavatelům ukládáno jako … Číst více

Monitoring zaměstnanců

Kontrola zaměstnanců představuje nedílnou součást výkonu řídicí činnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatelé kontrolují zaměstnance v souvislosti s ochranou svých oprávněných zájmů i za účelem zajištění efektivního výkonu práce. Mezi rozšířené nástroje kontroly patří i ty, které jsou označovány jako monitoring. Uplatnění sledovacích nástrojů při kontrole zaměstnanců není zakázáno, ale musí být dodrženy podmínky stanovené zákoníkem práce. Monitoring navíc představuje i formu zpracování osobních … Číst více

Vývoj vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec s ohledem na ochranu osobních údajů

Uvedené skutečnosti a pravidla pro zpracování osobních údajů zaměstnanců jsou spolu s dalšími úskalími této problematiky nejlépe demonstrovány na proměnách vztahu zaměstnavatele a zaměstnance v průběhu času, přičemž základními milníky jsou první kontakt zaměstnavatele a zaměstnance, nástup zaměstnance do práce a konec pracovního poměru. Následující část bude tedy rozdělena na jednotlivá po sobě jdoucí období s uvedením základních informací o zpracování osobních údajů při zaměstnávání osob u konkrétního zaměstnavatele. … Číst více

Osobní údaje zpracovávané o zaměstnanci

Zaměstnavatel jakožto správce bude o zaměstnanci v průběhu času zpracovávat nejrůznější kategorie osobních údajů. Zpracovávané kategorie osobních údajů budou záviset především na měnícím se postavení zaměstnance k zaměstnavateli v průběhu času [jiné osobní údaje bude zaměstnavatel o zaměstnanci zpracovávat v průběhu výběrového (přijímacího) řízení, jiné za trvání pracovního poměru a jiné po jeho skončení] a rovněž na povaze práce, kterou bude zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat v rámci jeho činnosti [jiné osobní … Číst více

Nakládání s osobními údaji při zaměstnávání

Jak je patrné z pojmů obsažených v předchozích kapitolách, i zaměstnanci mají osobní údaje, se kterými musí být ve světle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) nakládáno určitým způsobem, musí být zajištěna jejich ochrana a musejí být plněny další povinnosti plynoucí nejen z GDPR, ale i z jiných právních předpisů, jež s osobními údaji zaměstnanců souvisejí. V této kapitole je zaměstnanec považován za fyzickou osobu vykonávající … Číst více

Práva a povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance

Pracovněprávní vztah je závazkovým právním vztahem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti jeho smluvních stran, tedy zaměstnavatele a zaměstnance, případně ještě odborové organizace, pokud se jedná o kolektivní pracovněprávní vztahy. Tyto práva a povinnosti jsou zpravidla vzájemné. To znamená, že právu jedné strany odpovídá povinnost strany druhé (například právu zaměstnance na mzdu odpovídá povinnost zaměstnavatele mzdu poskytnout). Zaměstnavatelé i zaměstnanci mají v pracovněprávních vztazích značný … Číst více

Nesplnění povinnosti k odvrácení škody

Povinnost zaměstnance k náhradě škody způsobené neodvrácením škody úzce souvisí s oznamovací a zakročovací povinností zaměstnance. Neoznámení nebo nezakročení proti škodě Zaměstnanec podle pravidel o nesplnění povinnosti k odvrácení škody nemá povinnost k náhradě škody, jejíž vznik by přímo způsobil svým zaviněným protiprávním jednáním. Zaměstnanci vzniká povinnost k náhradě škody v důsledku zaviněného protiprávního opomenutí, tedy kvůli pasivnímu nejednání za okolností, kdy jednat měl a mohl. … Číst více

Kratší pracovní doba

Základ právní úpravy kratší pracovní doby je obsažen v jediném stručném ustanovení, a to v § 80 zákoníku práce. Zde je stanoveno, že je-li sjednána kratší pracovní doba, přísluší zaměstnanci mzda nebo plat, které odpovídají této kratší pracovní době. Dohoda o kratší pracovní době Zákoník práce v citovaném ustanovení § 80 nestanoví žádné bližší podrobnosti sjednání kratší pracovní doby. S ohledem na skutečnost, … Číst více

Vyžádat vzor mohou pouze předplatitelé. Pokud už předplatitelem jste, prosíme, přihlaste se.

Od 1. 1. 2024 nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti! Více informací zde.

Dotazy v poradně mohou pokládat pouze předplatitelé. Pokud už předplatitelem jste, prosíme, přihlaste se.