S nástupem umělé inteligence dochází k výrazným změnám na trhu práce, což vyžaduje adaptaci pracovního práva na nové technologické podmínky. Tento článek se zabývá hlavními právními výzvami a příležitostmi, které umělá inteligence přináší do oblasti pracovního práva. Klíčová témata zahrnují změnu povahy pracovních míst, ochranu zaměstnanců před automatizací, požadavky na spravedlivý a transparentní přístup a … Číst více

Kybernetická bezpečnost je stále důležitější součástí fungování moderních organizací. V současné době je v Poslanecké sněmovně projednáván návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti (dále jen NZKB, sněmovní tisk č. 759) a souvisejících předpisů, kterými má být do českého právního řádu transponována evropská směrnice o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti (Network and Information Security 2 – NIS2). Přijetí … Číst více

V rámci pracovněprávních vztahů v praxi často dělá problémy povinnost mlčenlivosti zaměstnanců. Právní úprava této otázky není řešena komplexně, což působí obtíže a vyvolává ne­jasnosti. V této kapitole tak shrneme jednotlivé právní aspekty, které se k této problematice vážou, a poradíme, jak mlčenlivost zaměstnanců správně upravit. Zákonná úprava Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění, dále jen „zákoník práce“) ukládá … Číst více

Osobní spis představuje nástroj, jehož prostřed­nictvím zaměstnavatel shromažďuje a uchovává důležité údaje nezbytné pro vznik a trvání pra­covního poměru, jakož i pro plnění povinností souvisejících s vedením personální agendy. Právo vést osobní spis Zaměstnavatelé mají podle zákoníku práce právo vést osobní spisy svých zaměstnanců v pracovním poměru i těch pracujících na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Vedení osobního spisu zaměstnanců není zaměstnavatelům ukládáno jako … Číst více

Kontrola zaměstnanců představuje nedílnou součást výkonu řídicí činnosti zaměstnavatele. Zaměstnavatelé kontrolují zaměstnance v souvislosti s ochranou svých oprávněných zájmů i za účelem zajištění efektivního výkonu práce. Mezi rozšířené nástroje kontroly patří i ty, které jsou označovány jako monitoring. Uplatnění sledovacích nástrojů při kontrole zaměstnanců není zakázáno, ale musí být dodrženy podmínky stanovené zákoníkem práce. Monitoring navíc představuje i formu zpracování osobních … Číst více

Uvedené skutečnosti a pravidla pro zpracování osobních údajů zaměstnanců jsou spolu s dalšími úskalími této problematiky nejlépe demonstrovány na proměnách vztahu zaměstnavatele a zaměstnance v průběhu času, přičemž základními milníky jsou první kontakt zaměstnavatele a zaměstnance, nástup zaměstnance do práce a konec pracovního poměru. Následující část bude tedy rozdělena na jednotlivá po sobě jdoucí období s uvedením základních informací o zpracování osobních údajů při zaměstnávání osob u konkrétního zaměstnavatele. … Číst více

Zaměstnavatel jakožto správce bude o zaměstnanci v průběhu času zpracovávat nejrůznější kategorie osobních údajů. Zpracovávané kategorie osobních údajů budou záviset především na měnícím se postavení zaměstnance k zaměstnavateli v průběhu času [jiné osobní údaje bude zaměstnavatel o zaměstnanci zpracovávat v průběhu výběrového (přijímacího) řízení, jiné za trvání pracovního poměru a jiné po jeho skončení] a rovněž na povaze práce, kterou bude zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat v rámci jeho činnosti [jiné osobní … Číst více

Jak je patrné z pojmů obsažených v předchozích kapitolách, i zaměstnanci mají osobní údaje, se kterými musí být ve světle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) nakládáno určitým způsobem, musí být zajištěna jejich ochrana a musejí být plněny další povinnosti plynoucí nejen z GDPR, ale i z jiných právních předpisů, jež s osobními údaji zaměstnanců souvisejí. V této kapitole je zaměstnanec považován za fyzickou osobu vykonávající … Číst více