Jednání zaměstnavatele, kterým je stát

Vystupuje­-li v pracovněprávních vztazích jako zaměstnavatel Česká republika (stát), hledí se na něj jako na právnickou osobu. Organizační složka státu Podle § 9 zákoníku práce jedná za stát v pracovněprávních vztazích a vykonává za něj práva a povinnosti organizační složka státu, která zaměstnance fakticky zaměstnává v základním pracovněprávním vztahu, tedy u které je zaměstnanec zařazen. Za zaměstnavatele zaměstnance, který pracuje v určité organizační složce státu, ovšem nemůže být považována tato … Číst více

Zánik závazků

Občanský zákoník upravuje několik možných způsobů zániku závazku. Splnění Základním a nejčastějším způsobem zániku závaz­­ku je splnění. Dlužník musí podle § 1908 odst. 2 občanského zákoníku splnit svůj dluh řádně a včas. Věřiteli, který plnění přijímá, zakládá § 1949 občanského zákoníku povinnost vydat dlužníkovi na jeho žádost potvrzení o splnění dluhu (kvitanci). Dlužník, jenž nesplní svůj dluh řádně a včas, se ocitá v prodlení. Po dlužníkovi, který … Číst více

Zajištění závazků

Zákoník práce poněkud omezuje občanským zákoníkem dané možnosti uplatňovat v pracovněprávních vztazích zajištění závazku. Zajišťovací instituty jsou uplatňovány vedle hlavního závazku, v němž má dlužník poskytnout určité plnění věřiteli. Zajištění pak zvyšuje míru pravděpodobnosti, že dluh bude splněn a věřitel uspokojen ve svém právu. Zajištění a utvrzení dluhu Občanský zákoník obsahuje úpravu zajištění závazků v §§ 2010 až 2054 (příslušný díl zákona je označen jako … Číst více

Změny závazků

Občanský zákoník obsahuje v § 1879 až 1907 úpravu několika způsobů změny závazku. Jde jednak o změny v osobě věřitele nebo dlužníka a jednak o změny v obsahu závazku. Postoupení pohledávky Postoupení pohledávky i převzetí dluhu patří mezi způsoby změny závazku v osobě. K postoupení pohledávky dojde tehdy, když věřitel přenechá svou pohledávku jiné osobě. K postoupení pohledávky může dojít i bez souhlasu dlužníka. Se souhlasem druhé strany lze … Číst více

Obsah právních jednání

Obsahem právního jednání je vymezení právních následků, k jejichž způsobení právní jednání směřuje. Nejčastěji jde o vznik, změnu nebo zánik práva či povinnosti. Obsah právních jednání tím spolu s právními normami předznamenává podobu závazků existujících mezi určitými osobami. Ten nebo ti, kdo právně jednají, mohou na základě principu smluvní svobody a autonomie vůle o obsahu jednání sami rozhodnout, pokud tím nedojde … Číst více

Počítání času, promlčení a prekluze

Význam času Čas a jeho plynutí patří mezi právní události. Jde o právní skutečnosti nezávislé na vůli, v jejichž důsledku může dojít ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností. Čas může být právně významný buď jako pevně stanovený okamžik, nebo jako vyjádření určitého časového úseku. Právní uchopení plynutí času má značný význam proto, že právní vztahy vznikají a zanikají v čase, a také … Číst více

Doručování

Následky právního jednání a doručování Aby určité právní jednání zaměstnavatele či zaměstnance vyvolalo sledované právní následky, musí být mimo jiné doručeno druhé smluvní straně. Obecně přitom platí, že je právní jednání druhé smluvní straně doručeno, pokud se dostane do sféry její dispozice, tedy jakmile druhá strana získá možnost seznámit se s jeho obsahem. Vyžaduje­-li však zákon, aby bylo právní jednání druhé straně … Číst více

Uzavírání smluv

Zákoník práce neobsahuje žádnou zvláštní a samostatnou úpravu uzavírání smluv mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Tato problematika se proto podpůrně řídí občanským zákoníkem. Ze zvláštního pravidla v zákoníku práce ovšem vyplývá, že se občanskoprávní úprava uzavírání smluv nepoužije pro uzavírání kolektivní smlouvy a řešení sporů mezi smluvními stranami. Tato problematika se řídí zákonem o kolektivním vyjednávání. Smlouva a smluvní strany Smlouvou projevují … Číst více

Následky vad právních jednání

Jestliže právní jednání nevyhovuje některé z náležitostí, trpí vadou. S vadami právních jednání spojuje právo určité následky. Typy vad právních jednání Občanský zákoník rozeznává tyto vady právních jednání: nicotnost, absolutní neplatnost, relativní neplatnost, relativní neúčinnost. Nicotné právní jednání Nicotné je právní jednání, které právně neexistuje (nepřihlíží se k němu). Takový následek je spojen s nedostatkem vůle, vážnosti vůle, nesrozumitelností a neurčitostí. Následek nicotnosti nadto občanský zákoník … Číst více

Vyžádat vzor mohou pouze předplatitelé. Pokud už předplatitelem jste, prosíme, přihlaste se.

Pozor, konsolidační balíček již podepsal prezident! Více informací zde.

Dotazy v poradně mohou pokládat pouze předplatitelé. Pokud už předplatitelem jste, prosíme, přihlaste se.