Neplatné rozvázání pracovního poměru dohodou
I v případě, kdy zaměstnanec a zaměstnavatel rozvázali pracovní poměr dohodou, může dojít k tomu, že jedna ze smluvních stran považuje dohodu za neplatnou. Rozhodnutí o tom, že dohoda byla uzavřena neplatně, může učinit pouze soud. Pro návrh na určení neplatnosti dohody i posouzení právních poměrů v době do vydání pravomocného rozhodnutí platí obdobně pravidla, která se uplatňují při neplatném rozvázání pracovního poměru jednostranným úkonem. Pokud neplatnost dohody uplatňuje … Číst více
Odvolání a vzdání se vedoucího pracovního místa
Právní úprava zákoníku práce (ZP) stanoví v dílu desátém hlavy IV zvláštní regulaci odvolání a vzdání se pracovního místa. Ta vychází z předpokladu, že primárně u pracovních pozic na nejvyšších vedoucích stupních řízení u zaměstnavatele často existuje oprávněná potřeba operativního a rychlého řešení situací vyžadujících nutný zásah do personálního složení manažerského týmu, a to aniž by zaměstnavatel musel dodržet jinak platná a přísná pravidla pro jednostranné rozvázání … Číst více
Neplatné rozvázání pracovního poměru zaměstnancem
Zákoník práce upravuje také postup pro případ, kdy dojde k neplatnému rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době ze strany zaměstnance. Pravidla posouzení jsou do značné míry obdobná úpravě následků neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Možnosti postupu zaměstnavatele Zaměstnavatel, jemuž byl ze strany zaměstnance doručen právní úkon směřující k rozvázání pracovního poměru, který považuje za neplatný, … Číst více
Neplatné rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem
Níže popsaná pravidla se uplatní v případě, kdy zaměstnavatel přistoupil k rozvázání pracovního poměru: výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Pouze výpověď je z výše uvedeného výčtu takovým úkonem, jehož účinky může zaměstnavatel odvrátit vlastním projevem vůle. Zákoník práce totiž zaměstnavateli přiznává právo výpověď, kterou již doručil zaměstnanci, odvolat. Odvolání musí být učiněno písemně. K tomu, aby byla výpověď účinně … Číst více
Následky neplatného rozvázání pracovního poměru
Zákoník práce předepisuje specifická a pro pracovněprávní praxi velmi důležitá pravidla na poli neplatnosti právních jednání vedoucích k rozvázání pracovního poměru – tedy dohody o rozvázání pracovního poměru, výpovědi, okamžitého zrušení a zrušení ve zkušební době. Uvedená zvláštní pravidla, jež mají přednost před obecnou úpravou následků vad právního jednání (blíže viz kapitolu 1.3.2), regulují: některé dopady neplatnosti rozvázání pracovního poměru – povinnost hradit náhradu mzdy … Číst více
Skončení pracovního poměru na dobu určitou
Skončení pracovního poměru uplynutím doby Jestliže byl sjednán pracovní poměr na dobu určitou, skončí, pokud nebyl dříve rozvázán jinak, uplynutím sjednané doby. Ke skončení pracovního poměru dochází ke dni uplynutí dohodnuté doby trvání zcela automaticky bez jakéhokoli dalšího projevu vůle (učinění právního úkonu). Skončení pracovního poměru na dobu určitou jiným způsobem Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou může … Číst více
Zrušení ve zkušební době
Do výčtu právních jednání, jimiž mohou podle zákoníku práce strany pracovního poměru tento základní pracovněprávní vztah rozvázat a ukončit, patří kromě dohody, výpovědi a okamžitého zrušení také zrušení ve zkušební době. Jedná se o specifický způsob rozvázání pracovního poměru, úzce navázaný na platně sjednanou zkušební dobu, jejímž prostřednictvím vyjádřily strany vůli vyzkoušet si vzájemnou spolupráci na začátku trvání vztahu a zjistit, zda jim bude vzhledem k různým … Číst více
Hromadné propouštění
Základní východiska právní úpravy Právní úprava hromadného propouštění zakládá zaměstnavatelům zvláštní povinnosti pro případ, kdy v krátké době rozvazují pracovní poměr s větším počtem zaměstnanců na základě důvodů, které souvisejí s organizačními opatřeními prováděnými zaměstnavatelem. Smyslem těchto povinností je jednak snaha přispět ke zmírnění nepříznivých sociálních a ekonomických dopadů propouštění a jednak včasné informování krajské pobočky Úřadu práce o tom, že ji pravděpodobně … Číst více
Součinnost s odborovou organizací
Zákoník práce ukládá zaměstnavateli, u kterého působí odborová organizace, povinnost určitým způsobem zapojit do procesu propouštění zaměstnanců i tuto odborovou organizaci. Odborová organizace by se při této činnosti měla soustředit na obhajobu práv zaměstnanců. Může tedy zkoumat, zda byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky platného rozvázání pracovního poměru, a na případné nedostatky, které by mohly vyústit v rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru, … Číst více