K okamžitému zrušení pracovního poměru, tedy k jeho ukončení s bezprostředním účinkem, může v určitých případech přistoupit rovněž zaměstnanec. Také zde přitom platí, že okamžité rozvázání pracovního poměru bez výpovědní doby představuje velmi citelný zásah do právních poměrů druhé smluvní strany – zaměstnavatele, který musí ihned reagovat na výpadek pracovní síly a čelit negativním důsledkům s ním spojeným, včetně hrozícího prodlení s plněním nasmlouvaných … Číst více

Úmyslný trestný čin První z důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je naplněn v případě, pokud byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo pokud byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem práce k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců. K okamžitému zrušení nemůže zaměstnavatel … Číst více

Okamžité zrušení představuje výjimečný a mimořádný způsob rozvázání pracovního poměru. Stejně jako výpověď je okamžité zrušení jednostranným právním úkonem. Okamžik skončení pracovního poměru Na rozdíl od výpovědi ovšem v důsledku okamžitého zrušení pracovního poměru nedochází ke skončení pracovního poměru až po určité době. Již z názvu tohoto institutu vyplývá, že pracovní poměr končí ihned, tedy okamžikem doručení tohoto právního úkonu druhé straně. … Číst více

Ochranná doba V případě splnění zákonných podmínek má zaměstnavatel obecně právo rozvázat pracovní poměr zaměstnance výpovědí. Za účelem ochrany pracujících osob v určitých specifických sociálních a eko­nomických situacích však právní úprava upírá zaměstnavateli právo dát zaměstnanci výpověď v tzv. ochranných dobách, vyjmenovaných uzavřeným výčtem v zákoníku práce. Za trvání těchto dob tak zaměstnavatel nemůže dát (doručit) zaměstnanci výpověď, ani kdyby byly jinak všechny podmínky pro … Číst více

Výpověď je jednostranným právním jednáním, které směřuje k rozvázání pracovního poměru. Jeho jednostranná povaha se projevuje v tom, že pracovní poměr končí v důsledku projevu vůle jen jednoho subjektu pracovního poměru, aniž by byl právní význam přikládán vůli druhé strany. Forma výpovědi Výpověď musí být učiněna písemně. K jinak než písemně provedené výpovědi se nepřihlíží, což znamená, že jde o zdánlivé právní … Číst více

Jedním z právních jednání, na jehož základě může dojít k rozvázání pracovního poměru, je dohoda. Jedná se o jednoduchý a poměrně častý způsob rozvázání pracovního poměru. Zákoník práce upravuje rozvázání pracovního poměru dohodou jen prostřednictvím několika jednoduchých a stručných pravidel. Dohoda jako dvoustranné jednání Z právních jednání, s nimiž zákon spojuje následek rozvázání pracovního poměru, má dohoda jako jediná dvoustranný charakter. To znamená, … Číst více

Pracovní poměr je zpravidla dlouhodobým závazkovým vztahem. V průběhu jeho trvání vzniká mezi smluvními stranami poměrně těsný vztah. Skončení pracovního poměru proto zpravidla představuje relativně závažný zásah do právních poměrů jak zaměstnance, tak zaměstnavatele. Vážnější následky má skončení pracovního poměru zpravidla pro zaměstnance, pro nějž často peněžité plnění plynoucí z pracovního poměru představuje rozhodující příjem pro uspokojení jeho základních životních … Číst více