Největší portál o pracovním právu
Návody, smlouvy a kalkulačky pro každodenní praxi personalisty
V souvislosti s přeložením zaměstnance dochází ke změně v obsahu pracovního poměru, a sice v místu výkonu práce zaměstnance. Na rozdíl od vyslání na pracovní cestu, kdy zaměstnanec rovněž vykonává pro zaměstnavatele práci na jiném místě, než které bylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce, se v případě přeložení jedná o dlouhodobou změnu místa výkonu práce. Zákon stanoví, že k přeložení může dojít jedině v rámci zaměstnavatele, pokud to nezbytně … Číst více
Pracovní cesta je v zákoníku práce upravena jako jeden ze způsobů změny pracovního poměru. Obsah pracovního poměru se při vyslání zaměstnance na pracovní cestu mění, pokud jde o místo výkonu práce. Zaměstnanec totiž na pracovní cestě vykonává práci na místě, které nespadá do určení místa výkonu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Definičním znakem pracovní cesty je její dočasnost. Ke změně místa výkonu práce tedy při vyslání … Číst více
Možnost přidělovat sjednanou práci Pracovní právo je založeno na smluvním principu, což mimo jiné znamená, že je zaměstnanec povinen konat pouze takové práce, které spadají do jeho druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě. Výkon jiné než sjednané práce je proto zaměstnavatel obecně oprávněn po zaměstnanci požadovat jedině tehdy, pokud se tak se zaměstnancem dohodne. Převedení na jinou práci Zákoník práce však v jednom … Číst více
Zaměstnavatel a zaměstnanec mohou dohodou o změně pracovní smlouvy (dodatkem k pracovní smlouvě) změnit jakoukoli její obsahovou náležitost, jejíž změna připadá do úvahy, pokud jim z jakéhokoli důvodu přestane původní ujednání vyhovovat a shodnou se na jeho změně. Forma změny pracovní smlouvy Změna pracovní smlouvy musí být podle zákoníku práce provedena písemně. Podobně jako při uzavření pracovní smlouvy ovšem zákoník práce s nedodržením … Číst více
Pracovní poměr může být po svém vzniku změněn. Změna může být provedena buď v obsahu, který tvoří jednotlivá práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele, nebo v osobě zaměstnavatele. V osobě zaměstnance pracovní poměr být změněn nemůže s ohledem na princip výlučně osobního výkonu práce zaměstnance pro zaměstnavatele. Poté, co dojde ke změně pracovního poměru, tento pracovněprávní vztah trvá dále, ovšem za změněných podmínek. Způsoby … Číst více
Na vznik pracovního poměru zaměstnance váže právní úprava řadu administrativních povinností, které musí zaměstnavatel plnit jednak vůči orgánům veřejné správy (informační a ohlašovací povinnost vůči okresní správě sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovně atd.), ale rovněž vůči samotnému zaměstnanci – zde jde primárně o povinnost informovat zaměstnance o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru a seznámit jej s předpisy … Číst více
Jmenování představuje zvláštní způsob založení pracovního poměru, který se uplatní pouze v případech stanovených buď přímo zákoníkem práce, anebo jiným zákonem. V jiných případech pracovní poměr jmenováním založen být nemůže, a zakládá se tedy uzavřením pracovní smlouvy. Na straně druhé platí, že tam, kde zákoník práce nebo jiný zákon stanoví, že se pracovní poměr zakládá jmenováním, nemůže být založen pracovní smlouvou. … Číst více
Zaměstnanecké dílo V autorském zákoně je definováno několik typů děl, která jsou z hlediska autorského zákona speciálně definována; konkrétně můžeme nalézt speciální právní úpravu pro zaměstnanecké dílo (§ 58), kolektivní dílo (§ 59), školní dílo (§ 60) a dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo (§ 61). Z hlediska pracovněprávního poměru je zajímavé dílo zaměstnanecké, které lze vytvářet v rámci jakéhokoliv smluvního vztahu založeného zákoníkem práce, … Číst více
Podstata konkurenční doložky Konkurenční doložku lze vymezit jako smlouvu, respektive ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jehož prostřednictvím zaměstnavatel směrem do budoucna (k době po skončení pracovního poměru) zajišťuje ve vztahu ke konkrétnímu zaměstnanci zvýšenou míru ochrany svého obchodního tajemství, jiných specifických informací, poznatků či znalostí a know-how, které zaměstnanec získal během výkonu práce a jejichž využití v rámci konkurenční výdělečné činnosti by mohlo závažným způsobem ztížit činnost zaměstnavatele. Předmětná … Číst více
Omezení doby trvání pracovního poměru Zákoník práce umožňuje zaměstnavateli a zaměstnanci, aby při zakládaní pracovněprávního vztahu v souladu se zákonnými podmínkami výslovně omezili v pracovní smlouvě dobu jeho trvání, tedy aby uzavřeli pracovní poměr na dobu určitou. K omezení doby trvání pracovněprávního vztahu přitom může dojít dohodou stran až v průběhu jeho trvání, neboť ze zákoníku práce nevyplývá, že by takové jednání bylo … Číst více