Dohodne-li se na tom zaměstnavatel se zaměstnancem, může mu v rozsahu přiměřeném potřebám zaměstnance poskytovat za práci naturální mzdu. Kromě samotné dohody o tom, že bude zaměstnanci vznikat právo na naturální mzdu, by měly být sjednány i další podmínky poskytování této formy mzdy, tedy zejména co konkrétně bude zaměstnavatel zaměstnanci jako naturální mzdu poskytovat a v jakém rozsahu. Podle zákoníku práce mohou být jako naturální mzda zaměstnanci poskytovány výrobky, s výjimkou lihovin, … Číst více

Kromě práce přesčas a práce ve svátek garantuje zákoník práce zaměstnancům vyšší než standardní mzdu, kterou dostávají za práci, také v případě výkonu práce v dobách nebo podmínkách, jež kladou na lidský organismus zvýšené nároky či představují příklad práce v tzv. nesociální době. Příplatek za práci v noci Za práci v noční době, tj. v době od 22. do 6. hodiny, přísluší zaměstnanci vedle dosažené mzdy příplatek ve výši nejméně 10 % … Číst více

Zaměstnanci, který odpracuje práci ve svátek (jaké dny se považují za svátky ), přísluší za tuto dobu dosažená mzda a náhradní volno v rozsahu, ve kterém ve svátek pracoval. Za dobu náhradního volna čerpaného za práci ve svátek musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Ohledně doby, do které musí zaměstnanec po odpracování práce ve svátek náhradní volno vyčerpat, platí totiž totéž, co pro čerpání náhradního volna za práci přesčas. Na základě dohody mezi … Číst více

Dosažená mzda a příplatek Odpracuje-li zaměstnanec na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu a mimo rámec rozvrhu směn, tedy práci přesčas, přísluší mu za tuto dobu dosažená mzda a příplatek ve výši nejméně 25 % průměrného výdělku. To znamená, že zaměstnanec musí za tuto práci obdržet svou standardní mzdu, na kterou mu vzniká právo při výkonu práce v rámci stanovené týdenní pracovní doby, navýšenou … Číst více

Smluvní volnost při určení výše mzdy Určení výše mzdy, na kterou bude zaměstnanci v pracovním poměru vznikat právo, spadá do dispozice samotných subjektů tohoto pracovního poměru. Právní předpisy tedy nestanoví žádné závazné tabulky či jiná pravidla, která by výši mzdy nějak pevně stanovovala. Závazně stanovená zůstává pro výši mzdy pouze její nejnižší přípustná sazba, tedy minimální mzda a zaručená mzda. Do úvahy musí být při … Číst více

S volbou uplatnění vhodné mzdové formy úzce souvisí rozvržení jednotlivých mzdových složek, na které bude zaměstnanci vznikat právo. Zákoník práce nijak nezasahuje do autonomie subjektů pracovněprávních vztahů tím, že by určoval, z jakých nebo z kolika mzdových složek se má skládat celková mzda zaměstnance, či zda se má jednat o složky nárokové nebo nenárokové. Dodrženo musí být jen to, že celkový příjem zaměstnance nesmí … Číst více

Zákoník práce nijak neupravuje jednotlivé formy mzdy, které se tedy volně vyvíjejí v praxi. Volba uplatnění té které formy je v dispozici zaměstna­vatele, případně záleží na dohodě zaměstnavatele s odborovou organizací nebo s jednotlivými zaměstnanci. Uplatnění určité mzdové formy by mělo být zvoleno tak, aby dobře odpovídalo provozu zaměstnavatele, případně konkrétní práci, kterou zaměstnanci vykonávají, a vytvářelo podmínky jak pro poskytování spravedlivé mzdy za práci, tak … Číst více