Srážky z příjmů z pracovněprávních vztahů

Dispozice s příjmy zaměstnance Obecně platí, že pokud zaměstnanci vznikne právo na mzdu a jiné příjmy z pracovněprávních vztahů, je zaměstnavatel povinen mu je vyplatit dohodnutým způsobem. Jinak disponovat s příjmy zaměstnance smí zaměstnavatel pouze v zákonem stanovených případech a v zákonem omezené míře. Jedním z případů, kdy zaměstnavatel nevyplácí zaměstnanci plnou výši dosažených příjmů, je institut tzv. srážek ze mzdy. Srážky ze mzdy Pojem „srážky ze … Číst více

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz a nemoc z povolání

Poskytování předepsaných náhrad majetkové a nemajetkové újmy způsobené pracovním úrazem či nemocí z povolání zaměstnanců může být v některých případech dlouhodobě velmi nákladné. Uvedené platí, zejména pokud předmětné stavy vedou k závažnému poškození zdraví zaměstnance s déletrvajícími negativními následky, jakož i v případech, kdy zaměstnanec v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání zemře. Již jednorázové náhrady nemajetkové újmy – bolestné, náhrada za ztížení společenského uplatnění, jednorázová … Číst více

Předcházení vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání

Všichni zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat pro zaměstnance takové pracovní podmínky, aby tito mohli řádně pracovat a plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku. Vzhledem k významu zájmů, jimiž jsou ochrana lidských životů a zdraví, patří péče o bezpečné, zdraví neohrožující a hygienické pracovní podmínky mezi nedílné součásti činnosti zaměstnavatelů ve všech aspektech řízení a organizace pracovního procesu. Pracovnělékařské služby Zajišťování bezpečných podmínek … Číst více

Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání

Výkon práce a poškození zdraví zaměstnance Plnění pracovních úkolů pro zaměstnavatele s sebou často nese riziko poškození zdraví zaměstnance, jehož příčinou může být působení škodlivých činitelů souvisejících s výkonem konkrétní práce (nemoc z povolání) nebo určitá náhlá a krátkodobá událost, která nastala při plnění pracovních úkolů zaměstnancem či v přímé souvislosti s ním (pracovní úraz). Povinnost k náhradě újmy při pracovním úrazu a nemoci z povolání … Číst více

Uplatnění práva na náhradu škody

Oznámení škody Pokud zaměstnanec zjistí, že mu vznikla škoda za okolností, při nichž vzniká zaměstnavateli povinnost škodu nahradit, měl by tuto skutečnost vždy a bez zbytečného odkladu nejdříve oznámit zaměstnavateli. V některých případech je na dodržení určité lhůty dokonce vázána vymahatelnost práva na náhradu škody (viz kapitolu 3.11.4.3 u povinnosti nahradit škodu na odložených věcech). Jednání o náhradě škody V souvislosti s oznámením vzniku škody by měl zaměstnanec … Číst více

Odložené věci

V souvislosti s výkonem práce zaměstnanců pro zaměstnavatele pravidelně dochází k tomu, že si zaměstnanci před zahájením výkonu práce odkládají své osobní věci, které z různých důvodů (běžné odložení svršků, příp. bezpečnostní nebo hygienické důvody) nemohou mít při výkonu práce u sebe. Na případné riziko škody na věcech odložených v souvislosti s výkonem práce pamatuje zákon konstrukcí zvláštního typu povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu. Okolnosti vzniku povinnosti … Číst více

Odvracení škody

Povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu vzniklou při odvracení škody úzce souvisí s povinností zaměstnance zakročit proti hrozící škodě nebo nebezpečí. Nahrazení věcné škody Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci věcnou škodu, kterou zaměstnanec utrpěl při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozícího životu či zdraví, jestliže škoda nevznikla úmyslným jednáním zaměstnance a zaměstnanec si počínal způsobem přiměřeným okolnostem. Věcná škoda … Číst více

Obecná povinnost zaměstnavatele nahradit škodu

Právní úprava obecné povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu, kterou utrpěl zaměstnanec, rozeznává dvě relativně samostatné skutkové podstaty povinnosti nahradit škodu. Jedná se o povinnost nahradit škodu, jež zaměstnanci vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a o povinnost nahradit škodu vzniklou v důsledku porušení právních povinností ze strany zaměstnanců jednajících při plnění pracovních úkolů zaměstnavatelovým jménem. Povinnost nahradit škodu … Číst více

Povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody

Zákoník práce upravuje obecnou povinnost zaměstnavatele nahradit škodu a tři typy zvláštní povinnosti, přičemž jedním z nich je i povinnost zaměstnavatele nahradit škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Nejsou­-li splněny podmínky pro uplatnění některého ze zvláštních typů povinnosti k náhradě škody, musí zaměstnavatel škodu nahradit v režimu obecné povinnosti nahradit škodu. Vznik povinnosti bez ohledu na zavinění Povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody … Číst více

Uplatnění práva na náhradu škody

Má­-li zaměstnavatel vůči svému zaměstnanci právo na náhradu škody, musí při jeho uplatnění zohlednit určitá pravidla nastavená zákoníkem práce. Zákon řeší i způsob, jakým má být náhrada škody provedena. Výše požadované náhrady škody Výši náhrady škody určuje zaměstnavatel podle pravidel obsažených v zákoníku práce. Moderační právo V případech hodných zvláštního zřetele může soud výši náhrady škody požadovanou zaměstnavatelem přiměřeně snížit. … Číst více

Vyžádat vzor mohou pouze předplatitelé. Pokud už předplatitelem jste, prosíme, přihlaste se.

K Vašemu ročnímu předplatnému portálu máte nově 3 webináře ZDARMA! Více informací zde.

Dotazy v poradně mohou pokládat pouze předplatitelé. Pokud už předplatitelem jste, prosíme, přihlaste se.