Ztráta svěřených věcí

Právní úprava povinnosti k náhradě škody způsobené ztrátou svěřené věci souvisí s povinností nahradit schodek na svěřených hodnotách, a to především pokud jde o presumpci zavinění. Předpoklady povinnosti k náhradě škody Základním předpokladem zaměstnancovy povinnosti nahradit škodu způsobenou ztrátou svěřené je to, že od zaměstnavatele oproti písemnému potvrzení nebo na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí (dále v této kapitole jen „dohoda o odpovědnosti“) převzal pracovní prostředky, nástroje … Číst více

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách

Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, bývá označována jako hmotná odpovědnost. Jde o specifický typ povinnosti zaměstnance k náhradě škody. Jeho specifika spočívají především v pravidlech prokazování zavinění. Dohoda o odpovědnosti Předpokladem vzniku odpovědnosti za schodek je uzavření dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále v této kapitole jen „dohoda o odpovědnosti“). Dohodu o odpovědnosti může platně uzavřít pouze zaměstnanec, který již … Číst více

Obecná povinnost zaměstnance k náhradě škody

Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Povinnosti zaměstnance v pracovněprávním vztahu jsou stanoveny zákoníkem práce nebo jinými právními předpisy, vnitřními předpisy zaměstnavatele, případně jsou sjednány v pracovní nebo jiné smlouvě. Porušení povinnosti Ke vzniku povinnosti k náhradě škody dochází v souvislosti s porušením různých povinností zaměstnanců, které vyplývají ze … Číst více

Povinnosti zaměstnance k náhradě škody

Zákoník práce upravuje obecnou povinnost zaměstnance k náhradě škody a tři typy povinností zvláštních. Pokud zaměstnanci nevznikne povinnost k náhradě škody podle některého ze zvláštních typů, může nahrazovat škodu jen podle pravidel o obecné povinnosti k náhradě škody. Zavinění V případě všech typů povinnosti zaměstnance k náhradě škody vždy patří mezi podmínky vzniku této povinnosti zavinění. Z obecného pohledu platí, že naplnění podmínek vzniku … Číst více

Předpoklady vzniku povinnosti k náhradě škody

K tomu, aby vznikla povinnost k náhradě škody, musí být splněno několik předpokladů neboli prvků skutkové podstaty. Patří mezi ně: Pokud jde o zavinění, jedná se o specifický předpoklad povinnosti k náhradě škody, neboť nemusí být dán v souvislosti se všemi typy povinnosti k náhradě škody. V některých případech tedy zavinění prvkem skutkové podstaty není. Způsobilá osoba Straně pracovněprávního vztahu může vzniknout povinnost … Číst více

Základní zásady právní úpravy náhrady škody v pracovněprávních vztazích

Pravidla odpovědnosti za škodu upravená v zákoníku práce se řídí několika základními zásadami, které lze z právní úpravy přímo nebo nepřímo do­vodit. Předcházení škodám Základní a tradiční zásadou odpovědnostních vztahů je zásada předcházení škodám, tedy prevence. Jednotícím bodem této zásady je povinnost každého počínat si vždy a za všech okolností tak, aby k žádné škodě nedošlo. Pokud už vzniku škody nelze zabránit, je nezbytné jednat tak, aby škoda … Číst více

Náhrada majetkové a nemajetkové újmy

V souvislosti se vznikem újmy, kterou zaměstnanec utrpěl nebo způsobil zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů či v souvislosti s ním, vznikají pracovněprávní závazkové vztahy směřující k náhradě této újmy. Obsah vztahů směřujících k náhradě újmy Základním obsahem vztahů vznikajících v souvislosti s povinností nahradit újmu je právo toho, jenž újmu utrpěl, na její nahrazení. Povinnost nahradit újmu zavazuje tu stranu pracovněprávního vztahu, u níž jsou … Číst více

Daňové souvislosti poskytování cestovních náhrad

Ve vztahu k zaměstnavatelům podnikatelské sféry bylo již popsáno, že výše práva na náhrady cestovních výdajů je pro jejich zaměstnance stanovena jako minimální. Zaměstnavatel tedy může na základě dohody se zaměstnancem, případně i na základě jednostranného stanovení poskytovat zaměstnancům cestovní náhrady ve vyšším rozsahu, a to v zásadě bez omezení. Daňová uznatelnost cestovních náhrad na straně zaměstnavatele Z daňového hlediska je pak podstatné, že se náhrady cestovních výdajů vyplacené … Číst více

Zákaz vzdání se práva na cestovní náhrady

Předchozí právní úprava Zákoník práce (ZP) před časem umožňoval, aby se zaměstnanec vzdal svého práva na cestovní náhrady za vykonanou cestu, pokud mu toto právo již vzniklo, tj. pokud již skončila konkrétní cesta, za niž zaměstnanci náhrady náležely. V praxi byl tedy relativně běžný postup, kdy se z důvodu snahy o snížení administrativní zátěže na straně zaměstnance i zaměstnavatele či z jistých … Číst více

Záloha na cestovní náhrady

Poskytování zálohy na cestovní náhrady Zákoník práce dále upravuje poskytování zúčtovatelné zálohy na cestovní náhrady a její následné vyúčtování. Podle předmětné regulace platí, že je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu až do předpokládané výše cestovních náhrad, a to ještě před započetím pracovní cesty. Zmíněná povinnost souvisí s již uvedenou zásadou, podle níž je závislá práce vykonávána na náklady zaměstnavatele, což znamená, že by tento měl … Číst více

Vyžádat vzor mohou pouze předplatitelé. Pokud už předplatitelem jste, prosíme, přihlaste se.

K Vašemu ročnímu předplatnému portálu máte nově 3 webináře ZDARMA! Více informací zde.

Dotazy v poradně mohou pokládat pouze předplatitelé. Pokud už předplatitelem jste, prosíme, přihlaste se.