Právo na uspokojivé pracovní podmínky přiznává zaměstnancům již Listina základních práv a svobod. Zákoník práce jej konkretizuje prostřednictvím jedné ze svých základních zásad, podle které je zaměstnavatel povinen pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se zákonem a dobrými mravy. Oblast péče o zaměstnance je pak vlastně projevem nebo konkretizací povinnosti zaměstnavatele dbát o rozvíjení pracovněprávních vztahů a naplňovat právo zaměstnanců na uspokojivé pracovní podmínky. Podniková sociální … Číst více

Fyzické osoby nabývají právní osobnosti a svéprávnosti jako zaměstnanci již dosažením 15 roku věku a ukončením povinné školní docházky. V takto nízkém věku ovšem ještě není završen duševní ani tělesný vývoj člověka. Z toho důvodu řadí zákon zaměstnance ve věku od 15 do 18 let do zvláštní kategorie mladistvých zaměstnanců a upravuje proto výkon jejich práce zvláštní podmínky. Tyto zvláštní podmínky mají mladistvým zaměstnancům při výkonu práce zajistit … Číst více

Právní úprava pracovních podmínek zaměstnanců pečujících o děti nebo o jiné fyzické osoby vychází především ze zájmu na tom, aby tito zaměstnanci mohli vhodně skloubit plnění svých pracovních povinností s povinnostmi souvisejícími s péčí o dítě nebo o jinou osobu (sladění rodinného a pracovního života). Vysílání na pracovní cesty a přeložení K vyslání zaměstnance na pracovní cestu může zaměstnavatel přistoupit jen na základě dohody s ním. Tato dohoda ovšem může být … Číst více

Základním důvodem pro zvláštní ochranu žen při výkonu práce je jejich mateřské poslání. Úprava zvláštních pracovních podmínek se proto týká: Pravidla ukládající zaměstnavatelům zvláštní povinnosti v oblasti pracovních podmínek uvedených zaměstnankyň vychází z rozpoznání rizikových faktorů souvisejících s výkonem práce, které by mohly poškodit plod v těle matky nebo mít nepříznivé účinky na těhotenství, kojení či zdraví zaměstnankyně nebo jejího dítěte. Informační povinnost zaměstnavatele Mezi … Číst více

Normy zákoníku práce poskytují všem zaměstnancům při výkonu závislé práce pro zaměstnavatele ochranu jejich právního postavení. Ve vztahu k některým skupinám zaměstnanců je ovšem tato ochrana ještě navýšena prostřednictvím zvláštních pravidel týkajících se jejich pracovních podmínek. Zvýšená ochrana a právo na zvláštní pracovní podmínky jsou zakotveny i v rámci ústavního pořádku České republiky. Právu na zvláštní pracovní podmínky se těší zaměstnanci, kteří jsou … Číst více

Zákoník práce upravuje několik druhů náhrad, které představují jednotlivé formy odškodnění pracovních úrazů nebo nemocí z povolání, na něž vzniká právo postiženému zaměstnanci, případně pozůs­talým. Způsob a výši náhrady škody musí zaměstnavatel projednat s odborovou organizací a se zaměstnancem. Náhrada za ztrátu na výdělku Účelem náhrady za ztrátu na výdělku je kom­penzovat zaměstnanci propad v příjmu, který nastal v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Výchozím … Číst více