Největší portál o pracovním právu
Návody, smlouvy a kalkulačky pro každodenní praxi personalisty
Důležité osobní překážky v zákoníku práce Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci mimo jiné v případě nastání důležitých osobních překážek v práci na jeho straně, jejichž výčet uvádí částečně samotný zákoník práce a dále také prováděcí nařízení vlády. Podle ZP se mezi předmětné překážky řadí: dočasná pracovní neschopnost; karanténa; péče o dítě a ošetřování člena rodiny, tj. případy, kdy zaměstnanec podle zákona … Číst více
Pracovní volno Překážky v práci na straně zaměstnance jsou skutečnosti, které nastaly ve sféře zaměstnance a objektivně mu brání ve výkonu práce. Základním právním následkem překážky v práci je proto právo zaměstnance na pracovní volno, tedy na omluvenou nepřítomnost v práci. Zákoník práce v souvislosti s překážkami v práci na straně zaměstnance stanoví, že má zaměstnanec zaměstnavatele o pracovní volno požádat. Fakticky ovšem nejde o žádost, protože právo na pracovní volno … Číst více
Podstata překážek v práci Překážky v práci představují zpravidla určité objektivní skutečnosti, za kterých, pokud nastanou, není možné naplňovat základní práva a povinnosti tvořící obsah pracovněprávního vztahu. Vyskytne-li se tedy překážka v práci, pracovněprávní vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nadále trvá, ale dochází k pozastavení realizace vzájemných práv a povinností, které z něj vyplývají. Zaměstnavatel tedy zaměstnanci nepřiděluje práci a zaměstnanec práci nevykonává. Toto přerušení (suspenze) pracovněprávního vztahu je … Číst více
Kromě nepřetržitého odpočinku mezi směnami mají zaměstnanci právo také na poskytnutí nepřetržitého odpočinku v týdnu. Za týden se podle zákoníku práce považuje 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, takže nepřetržitý odpočinek musí být zaměstnanci zajištěn v rámci každých 7 po sobě jdoucích dnů. Zřejmým smyslem institutu nepřetržitého odpočinku v týdnu je garantovat zaměstnanci relativně delší dobu trvající odpočinek, který … Číst více
Zákoník práce upravuje právo zaměstnanců na minimální dobu odpočinku po skončení jedné směny a před začátkem směny následující. Smyslem tohoto pravidla je zajistit, aby si zaměstnanec po skončení výkonu práce mohl odpočinout a obnovit síly nutné k výkonu práce v následující směně. Zaměstnavatel musí při vypracovávání harmonogramu směn nepřetržitý odpočinek mezi směnami brát do úvahy a rozvrhnout pracovní dobu tak, aby minimální doby … Číst více
Smyslem dovolené je poskytnout zaměstnanci dostatečné volno pro odpočinek a regeneraci sil na zásluhovém principu, tedy v rozsahu závislém zejména na době, kterou v kalendářním roce odpracoval, případně neodpracoval z důvodů, jež se považují za výkon práce. Náhrada mzdy či platu za dovolenou Uvedenému smyslu odpovídá také přístup právní úpravy, která přiznává zaměstnancům za dobu čerpání dovolené právo na náhradu mzdy či platu ve výši průměrného výdělku, jenž se … Číst více
Krácení dovolené Zákoník práce opravňuje zaměstnavatele krátit zaměstnanci vzniklé právo na dovolenou v případě, že tento neomluveně zamešká svou směnu či více směn. Od roku 2021 již zákonná úprava nepředpokládá možnost krátit dovolenou za delší absence pro překážky v práci, které se pro účely dovolené nepovažují za výkon práce, což souvisí se změnou koncepce právní úpravy výpočtu dovolené a započítávání doby absencí zaměstnance do odpracované doby … Číst více
Právo určit čerpání dovolené Podle základního pravidla právní úpravy čerpání dovolené, které se vztahuje ke všem typům dovolené, určuje zaměstnancům dobu čerpání dovolené zaměstnavatel. Toto právo lze současně vnímat i jako povinnost zaměstnancům čerpání dovolené nařídit. Rozvrh čerpání dovolené Zaměstnavatel rozvrhuje zaměstnancům dovolenou na základě rozvrhu čerpání dovolené, který vypracoval v dohodě s odborovou organizací. V případě, že u něj odborová organizace nepůsobí, … Číst více
Právní úprava dodatkové dovolené Dodatková dovolená představuje zvláštní druh dovolené, kterou od dovolené za kalendářní rok odlišuje zejména skutečnost, že na ni vzniká právo pouze zaměstnancům vykonávajícím pro zaměstnavatele zákonem vymezené specifické práce, jež se vyznačují svou zvláštní obtížností a náročností, a to ve většině případů po převažující část své pracovní doby. Zákon přitom neumožňuje přiznat právo na dodatkovou dovolenou jiným zaměstnancům než vymezeným v zákoníku práce (ZP). … Číst více
Dovolená za kalendářní rok Dovolená za kalendářní rok je základním druhem dovolené, na kterou vzniká zaměstnanci právo v rozsahu dle (a v závislosti na) odpracovaných násobků (rozvržené) týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce. Také zde platí, že se odpracovaná pracovní doba sleduje a posuzuje výhradně v rámci kalendářního roku, tj. vždy v období od 1. 1. do 31. 12. příslušného roku. V tomto roce má být rovněž zásadně vzniklé právo na dovolenou poskytnuto (určeno) … Číst více